|
|
Příběhy našich oveček Hvězdička
Z dlouhodobějšího hlediska bylo zřejmé, že s Eliškou se něco děje. Předpokládali jsme, že je v očekávání a já osobně odhadoval termín porodu do týdne, Marki do zítřka. Ukázalo se, že pravda de facto byla na obou stranách :-)) Hned další den 11.5.2009 před polednem začalo všechno nasvědčovat tomu, že se blíží ona chvíle. Porodní cesty Elišky byly oteklé už několik dnů a cosi žlutého, nejspíš přední část lůžka už vykukovala. Porod tedy začal. Eliška ležela a co chvíli byly patrné stahy, které byly provázeny zabečením. Po nějaké době se objevily nožičky s ještě bílými paznehtíky a mě obestoupila obava, jestli je jehňátko vůbec donošené... Po další nekonečné době vylezla i hlavička a posunula tak porod do stadia, jehož délka nám připadala nekonečná. Eliška tlačila, což bylo zřejmé především skrze výrazné a skoro až zoufalé bečení. Vždy při zatlačení jehňátko vystrčilo růžolící jazyk, což nás uklidňovalo stran jeho života... Porod se podle našeho názoru už delší dobu nikam nepohnul a my pojali podezření, jestli už Eliška není vysílena. Můj pokus o pomoc vyšel na prázdno, a tak volat veterináře (pana Kožíška) byla jasná volba. Ochotně přislíbil, že přijede. Šel jsem otevřít vrata a najednou slyším, jak Marki volá: "Už je venku!" Takže paráda. Eliška asi chtěla jen soukromí a ne pozorovatele několik metrů od sebe. Narození jehňátka, které dostalo jméno Hvězdička, podle světlých flíčků na bocích, byl nejspíš naprosto normální. To jen lidé, kteří nesprávně odhadli situaci, začali panikařit. Kdyby se porod odehrál v noci, nebyl by čas na hysteričnost. Vše by v této fázi vyprávění nasvědčovalo idylce. K té ale skutečná situace měla daleko. Hned jak to šlo, tak nás Eliška překvapila svým chováním. Klidně jehňátko olízala a jala se pást a pak si ho skoro nevšímala. Samozřejmě sem tam přišla, přičichla, olízla, ale moc se nestarala. Nechali jsme ji tedy napást a když měla dost, zabydlela se se svým jehňátkem v zavřené salaši, aby měly obě holky soukromí a mohly si na sebe zvyknout. Po prvním kole navykání nebyl výsledek nic moc. Následovalo další kolo pastvy, kde se mateřské pudy Elišky opět moc neprojevovaly. Přes noc se opět přesunula novopečená maminka s dcerkou do salaše spolu s tetou Evičkou a bráškou Matýskem, aby jim nebylo smutno. Nutno ještě podotknout, že Hvězdička, stejně jako všechny narozené ovečky, dostala ihned po narození dávku Patoralu, který má pomoci jehňatům v poporodním stresu. Zastříkání pupečníku snad ani není nutné zdůrazňovat... Ráno se ukázalo, že Eliška konečně objevila své mateřské pudy a o jehňátko se začala vzorně starat. I v současné době sice od Hvězdičky poodejde klidně přes půl zahrady, ale po nějaké době se vždy vrátí, nechá Hvězdičku napít a když je najezená, tak spokojeně leží vedle dcerky. Dnes v poledne budou Hvězdičce 2 dny a je to čiperka, krásná a navíc, což je uplně nejlepší. Nechá se hladit, chovat a určitě z ní vychováme přítulnou ovečku. Po narození měla hmotnost 1,5 kg, což nedokážeme, vzhledem k ostatním jehňátkům porovnat, protože s vážením narozených teprve začínáme. Jeden známý řezník má takřka jistotu, že zmiňovaná hmotnost je hrozně malá a ovečka nám nevydrží. My máme naprosto opačný názor, nic totiž tomu nenasvědčuje. No uvidíme, každopádně přejeme Hvězdičce hodně nasátých litrů mlíčka a spasených kil... |
