|
|
Příběhy našich oveček Káťa a Škubánek
Podle názvu by se mohlo zdát, že bude řeč o známým večerníčku, kterej ale jak pozoruju skoro nikdo v mém okolí nezná, tak nevim jetli to neni moje utkvělá představa. Řeč ale bude o nově narozených jehňátkách, které spatřily světlo respektive šero podvečera (16:30) dne 27.11.2008 a to naprosto mimo salaš, ale to bych předbíhal. Zmiňovaný den jsem přijel z Českých Budějovic kolem půl jedný a hned běžel za ovečkama a hlavně zkontrolovat Adélku. Byla oddělená od stáda a pozorovala salaš zezadu, což už mohlo ledacos napovědět. Po bližším prozkoumání bylo vidět zřetelně nateklou vulvu, kdy vnější stydké pysky úplně překryly ty vnitřní. Co se týče vemena, tak bylo opravdu gigantické a skoro jsem se až bál mastitidy (zánětu). Se znalostní všech těchto skutečností byl můj názor takový, že Adélka se bude bahnit do 24 hodin, což byla pravda, ale těch 20 hodin mohlo být klidně odečteno. Po nějaké době strávené mezi ovečkami jsem vyrazil na nákup a vrátil se asi až kolem půl páté. Adélka při mém návrahu ležela na místě, ze kterého před tím koukala na salaš. Ležela a z vulvy vykukovala část předních nožek malýho tvorečka. Po chvíli se zvedla, poodešla a spolu s přicházejícími kontrakcemi už ve stoje vytlačila drobounké jakési cosi, co mi rozhodně nepřipadalo jako že může přežít. Už jsem pomalu začínal zoufat, že se narodilo mrtvé jehně. Tu sebou najednou drobeček zaházel a z plných plic zavolal: "Hej! Já sem tady mámo, tak si mě koukej hledět!" Adélka se dlouho pobízet nedala a ukázkově jehňátko olizovala. Po chvíli cosi napravo upoutalo mojí pozornost. Kouknu se tam a vidím, že opřené o malý stromek už je na světě jedno a má se k světu i když neopřeně by stát ještě nevydrželo. V okamžiku když přišlo, že nejnutnější už Adélka udělala, zmocňuji se obou dětiček a odnáším je pronásledován starostlivou maminkou do salaše. Zde následovala nutná dezinfekce pupečních pahýlůa bedlivé sledování veškerého dění kolem novorozeňátek. Adélka byla a vlastně pořád je, starostlivou maminkou, která podle mého v prvních hodinách až moc pečlivě obě jehňátka olizovala, takže byla mokrá, ale už ne od plodové vody, ale od slin. Najednou mě napadlo, že vlastně ještě vůbec nevím co se to narodilo. Odpověď zněla beránek a ovečka --- toť ideální kombinace. Každý z nich dostal jednu dávku Patoralu, což je přípravek, který novorozeným jehňatům pomáhá v poporodním stresu a činí i slabší jedince životaschopnějšími. Starost mi však dělala nevycházející lůžka. Z Adélky vysely jen dva kakoby igelitové pytlíky, které byly do čtvrtky naplněny plodovou vodou. Jeden později prasknul, ale nevycházely. Raději jsem proto vzniklou situaci konzultoval s veterinářem, který řekl, že pokud lůžko nevyjde hned, tak to nevadí. Preblém by nastal až za 12 hodin. To mě trošku uklidnilo, ale ne úplně. Úleva přišla asi po dvou hodinách, kdy se vedle Adélky objevila obě vypuzená lůžka. Výborně, o starost míň. Další starost však na sebe nedala dlouho čekat a vlastně to byla taková klasická starost. Napily se mleziva nebo ne?! Tento problém jsem řešil už u Boba a Bobka. Takže už jsem byl sice klidnější, ale ne úplně. Proto Káťa i Škubánek byli co chvíli nuceni, aby se napili, ale většinou se tato aktivita nesetkala s úspěchem. Dnes jsou tyhle prnďata 5 dní staří a mají se čile k světu, vesele skotačí, takže se nejspíš napily a hlavně už za sebou mají i první vycházky po zasněžené pastvině a vůbec pobyt venku v rámci celého stáda. To přítomnost nových členů akceptovalo i když sem tam jsou postrčeni nebo odehnáni to v okamžiku, kdy se pokouší sát od Adámka... |
