|
|
Příběhy našich oveček Mlíkař
Ve stejný den, tedy na prvního máje při kontrole Prcka asi kome deváté večer (tedy po tmě) mě trošku polekalo cosi svíjejícího se u krmítka. Přískočím blíž a vidím, že i Jůlinka si pospíšila, aby stihla jehňátko přivést na svět v onen magický den tedy 1. máje. Na malého, který se od ostatních jehňátek liší tím, že má zlaté pálení po Julče, ale maminka neviděla, takže jsem jí zpočátku musel svítit, aby ho patřičně olízala. Pak lampička zavedená do salaše odvedla skvělou práci. Oba se přesunuli do ní, kde mohlo pokračovat olizování a další důležité okamžiky porodu. Malý hned jak trošku stál na nohách, což bylo celkem rychle, tak se dral k máminu vemenu. Jůlinka měla ale jiné plány. Nejprve jej chtěla olízat do sucha a až pak napojit, ale malý si nedal říct. Šel si za svým hlava nehlava. Proto dostal pracovní jméno Mlíkař HiHi :-D, které je více než opodstatněné. Většinu času co jsem ho pozoroval, tak propil, násoska jeden :-D A že jsem tam strávil času. Malý se narodil asi kolem 9-té hodiny večer a z Julči pořád nevycházelo lůžko, což by mohl být problém. (Nejzazší mez vyjítí lůžka je podle literatury 6 hodin). S velmi malými přestávkami jsem hypnotizoval Julčin zadek a potažmo i malého mlékosaje bezmála do dvou hodin. To už se mé ruce ale pomalu připravovali na ruční vytahování lůžka (placenty) z Julči. Jak bylo již naznačeno. Skutečně po půl druhé v noci, tedy asi po 4,5 hodinách nervozity a obcházení kolem salaše se objevilo lůžko. Aj to bylo radosti. A šupky dupky do hajan! :-D Mlíkař je čiperný pořád jako první den. Má krásnou zlatavou barvu a na když si lehne na Břeh, tak do okolí krásně svítí :-) |
