|
|
Příběhy našich oveček Terezka
Dne 23.5.2008 shodou okolností během očkování ovcí proti tetanu mi zvonil telefon. Volal mi dosud neznámý pan dušek s nabídkou tříměsíční kamerunské ovečky za 1500,- Samozřejmě radost se dostavila okamžitě a ještě se umocnila ve chvíli, kdy pan Dušek oznámil, že bydlí nedaleko Českého Krumlova u obce Větřní, kde to znám, protože přesně od tamtud pochází jedna moje kolegině. Doupě ovečky právě z této lokality se výborně hodila. Příští týden ve čtvrtek, čili 29.5.2008 se plánovalo stěhování z koleje (ČB) zpět domů. Bylo jasné, že auto bude naplněné k prasknutí, ale pro malou ovečku se místo vždycky najde. A našlo se. Po peripetiích spojených s balením, uklízením a nakládáním věcí jsme se vydali směrem za Český Krumlov. Po menším bloudění nás uvítal pan Dušek s tím, že se mu právě popraly vnoučata a ať jdeme přece dál. Pastvina a vůbec zázemí pro ovce bylo opravdu velké. Pastvina mohla mít celkem tak hektar až dva... Mimo ovcí různých druhů a barev v počtu asi 60 ks měl i spustu čistokrevných kamerunských a také hnědo-černého poníka. Majitel nám jednu ze tří možných adeptek nakonec "ulovil", slepil izolačkou a už jsem si ji nesl asi půl kilometru k autu. No abych pravdu řekl čelkem se tehdy naše TErezka, jak jsme ji později pojmenovali, pronesla. Nakonec zbývalo už jen zaplatit, "zapapírovat" a vydat se zpět do Českých Budějovic, kde mě ještě ten den čekala jedna zkouška. Tričko, které jsem na sobě měl bylo hezky provoněné Terezkou a tak i jí mohu děkovat za hladký a hlavně rychlý průběh zkoušky. Teď už nás čekala "jen" úmorná cesta do Bukoviné. Slovo "úmorná" je doslava na místě. Pařilo slunce, bylo dusno a my byly spoceni i tam kde by to člověk nečekal jako myši. Po příjezdu domů následoval běžný seznamovací rituál, kdy všichni ze stáda Terezku očichali. Překvapila nás ale Adélka, která začala Terezku honit a celkem nepříjemně ji trkat. Několikrát dostala Adélka na zadek, ale stáde je stádo, a tak i tato věc se postupně vztřebala a teď už je vše v pořádku. Dosud se nám sice nepodařilo Terezku uplně ochočit, ale velkým úspěchem je to, že se nechá alespoň trošku pohladit a chleba už si z ruky vezme. Inu skutečně to chtělo příslovečkou trpělivost... Terezka byla až do 4. června (tedy necelé dva týdny) nejmladší členkou stáda. 12.12.2010 (více jak 2,5 roku po příjezdu) - 18 kg |
